|
|
Proměny struktury obyvatelstva ve věku 15-59 let podle rodinného stavu v České republice po roce 1930
Boušová, Marie ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Cílem této práce bylo analyzovat změny ve struktuře obyvatelstva podle jednotlivých rodinných stavů. K analýze byly použity specifické míry podle rodinného stavu a věku a vícestavové tabulky života, díky nimž bylo možné popsat přechody mezi jednotlivými stavy. V první části práce jsou popsány zdroje dat a metodologický postup sestavení transverzálních intrementních-dekrementních tabulek života. Následuje popis populačního vývoje v České republice po roce 1930 a trendů sňatečnosti, rozvodovosti a úmrtnosti. Druhá část je věnována analýze přechodů mezi jednotlivými stavy. Výsledkem práce je zjištění, že jedinci v jednotlivých rodinných stavech reagovali na historické události v České republice podobným způsobem, pokud nebyla nějaká opatření záměrně cílena jen na část populace. Klíčová slova: sňatečnost, rozvodovost, úmrtnost, rodinný stav, vícestavová demografie, transverzální inkrementní-dekrementní tabulky života, Česká republika,
|
|
| |
|
|
Vztah rodinného stavu a zdraví v ČR
Šeflová, Kristýna ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi subjektivním zdravím a rodinným stavem v České republice. První část práce obsahuje přehled zahraničních empirických a teoretických prací a přehled českých studií, které na toto téma vznikly. Následuje popis teorií, které vysvětlují, jakým způsobem může být vztah mezi rodinným a zdravotním stavem zprostředkován. Ve střední části práce definuji důležité pojmy, se kterými pracuji: zdravotní stav, subjektivní zdraví, kategorie rodinného stavu. V poslední části práce se věnuji empirické analýze dat Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Výsledky analýz naznačují, že vdané ženy mají vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré oproti ženám rozvedeným a ovdovělým. U svobodných žen se rozdíly v hodnocení subjektivního zdraví podle rodinného stavu nezdály signifikantní. U mužů se vliv rodinného stavu na subjektivní zdraví nepotvrdil vůbec. Byly tedy odhaleny rozdíly mezi pohlavími a zdá se, že významným faktorem ovlivňujícím subjektivní zdraví je věk.
|
|
|
Proměny struktur obyvatelstva ve státech Evropské unie na základě cenzových dat
Kahoun, Lukáš ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Maláková, Kateřina (oponent)
Proměny struktur obyvatelstva ve státech Evropské unie na základě cenzových dat Abstrakt Struktury obyvatelstva prošly v posledních desetiletích dynamickým vývojem. Tato práce se zaměřuje na vývoj struktury dle věku, rodinného stavu, ekonomické aktivity a vzdělání v letech 1991-2011. Práce využívá primárně cenzová data, protože mají napříč státy EU do velké míry sjednocenou metodiku. Především je v práci analyzován stav a změna podílů kategorií jednotlivých struktur, ale využívány jsou i podrobnější analytické metody. Dle výsledků analýzy věkové struktury všechny sledované státy značně zestárly, což ovlivnilo i vývoj ostatních struktur. Mezi dominantní trendy ostatních struktur patřil nárůst podílu svobodných a ovdovělých osob, ekonomicky aktivních žen a vysokoškolsky vzdělaných osob. Práce se zabývá také vlivem geografické polohy na zkoumané struktury. Větší homogenita změn jednotlivých struktur byla vypozorována mezi geograficky blízkými státy. Klíčová slova: struktury obyvatelstva, věk, rodinný stav, ekonomická aktivita, vzdělání, Evropa, cenzová data
|
|
|
Analýza struktury evropských populací dle rodinných stavů a jejich vliv na zdraví
Pluhařová, Markéta ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Malinová, Albína (oponent)
Analýza struktury evropských populací dle rodinných stavů a jejich vliv na zdraví Abstrakt Bakalářská práce studuje rozložení obyvatel dle rodinného stavu v 21 zemích Evropské unie (EU) a 3 zemích Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) dle dat ze sčítání 2011 publikovaných Evropským statistickým úřadem pomocí deskriptivní a shlukové analýzy aplikované na data za věkové kategorie 30-39 let a 50-54 let, za muže a ženy zvlášť a obě pohlaví dohromady. Dále se zaměřuje na souvislost rodinných stavů a zdraví na základě dat šesté vlny European Social Survey z roku 2012. Vícerozměrná regresní analýza byla zpracována pro stejných 21 států EU a 3 zemí EFTA za muže a ženy ve věku 30-39 a 50-54 let. Klíčová slova rodinný stav, věk, pohlaví, zdraví, Evropa Rozsah práce 113 222 znaků
|
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání spokojenosti osob žijících v manželství a nesezdaném soužití
Zálešáková, Tereza ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním spokojenosti osob žijících v manželství a v nesezdaném soužití v České republice. Teoretická část se věnuje proměně partnerských vztahů v moderní společnosti, přibližuje sociologické teorie, které změny v rodinném chování vysvětlují a porovnává manželství a nesezdané soužití, které je novou a poměrně rozšířenou formou rodinného soužití. Klíčovým tématem práce je pak spokojenost lidí v závislosti na rodinném stavu. Ve výzkumné části se analyzují data ISSP - Rodina a měnící se gender role z roku 2012 a to pomocí mnohonásobné regresní analýzy. Testuje se hypotéza vycházející ze závěrů předchozích výzkumů, že lidé žijící v manželství vykazují vyšší spokojenost než lidé žijící v nesezdaném soužití. Nicméně tento předpoklad se nepotvrzuje a nesezdané soužití ovlivňuje spokojenost stejně dobře jako manželství. Pozitivní vliv je dostatečně silný jak při kontrole vlivu základních sociodemografických charakteristik, jako je pohlaví, věk a vzdělání, tak při kontrole vlivu zdraví.
|
|
|
Vztah rodinného stavu a zdraví v ČR
Šeflová, Kristýna ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi subjektivním zdravím a rodinným stavem v České republice. První část práce obsahuje přehled zahraničních empirických a teoretických prací a přehled českých studií, které na toto téma vznikly. Následuje popis teorií, které vysvětlují, jakým způsobem může být vztah mezi rodinným a zdravotním stavem zprostředkován. Ve střední části práce definuji důležité pojmy, se kterými pracuji: zdravotní stav, subjektivní zdraví, kategorie rodinného stavu. V poslední části práce se věnuji empirické analýze dat Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Výsledky analýz naznačují, že vdané ženy mají vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré oproti ženám rozvedeným a ovdovělým. U svobodných žen se rozdíly v hodnocení subjektivního zdraví podle rodinného stavu nezdály signifikantní. U mužů se vliv rodinného stavu na subjektivní zdraví nepotvrdil vůbec. Byly tedy odhaleny rozdíly mezi pohlavími a zdá se, že významným faktorem ovlivňujícím subjektivní zdraví je věk.
|
|
|
Rodina a postavení mužů v zaměstnání
Nosková, Soňa ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
V diplomové práci se budu věnovat vztahu mezi charakteristikami rodiny a postavením mužů v zaměstnání v Česku. Teoretickým základem práce bude sociologie rodiny a sociologie zaměstnání. Jádrem práce však bude empirická analýza. Základní souvislosti a hrubé vzorce možných souvislostí budou prozkoumány kvantitativní analýzou dat. Podkladem budou individuální data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Vycházím z přesvědčení, že základní rysy souvislostí mezi situací v rodině a postavením muže v zaměstnání jsou relativně stabilní, a tato data z roku 2001 tak budou pro analýzy dostatečná. Souvislosti budou zkoumány korelační a regresní analýzou, a to jak po jednotlivých proměnných, tak také pro jejich syntetické ukazatele.
|
host ::
RSS.